Valeriya Stenkis

  Přišli jsme společně se skupinou na nový nápad na Types of Spaces .  Chtěli jsme zůstat u konceptu krychle uvnitř krychle, ale rozhodli jsme zvětšit ten malý, aby mohl být funkční. Sešli jsme taky na skladbě, používání drátu a průhlednou plastovou trubku pro konstrukci bloku.  Vymysleli jsme tři různé nápady , v tomto příspěvku ukážu jeden z ních.  Myšlenkou je nedělat vnitřní krychle celkově, ale jenom vyrobit vrchní a nižní plochu. Díky skladbě nižní část můžeme zvednout a udělat místa pro sezení lidí. Průchod je diagonální.  Na skicích jsou taky moje počty v měřítku, pokud základním rozměrem 18 cm v měřítku je 3,6m v realu. 

Naše skupina se zpočátku rozhodla soustředit se na funkci.  Pokud dodržíme námi navržený koncept vytvoření kreativní-vzdělávacího prostoru, pak by se náš blok mohl stát značně multifunkčním. Ve středu našeho bloku je kosočtverec, u kterého plánujeme vytvořit plnohodnotnou střechu. Uvnitř bude vytvořen komorový prostor, pro který navrhujeme použít jako nábytek různě velké kostky, které v případě potřeby mohou plnit funkci stolů i židlí.  Místnost nemá okna, díky čemuž je tma, takže by bylo velmi vhodné ji využít jako malý kinosál. Uvnitř chceme vytvořit i prohlubeň (schodu), lze jím také zvětšit místo, na které se dá sedět. Kolem je ještě spousta místa v rozích hlavní kostky. Lze ho využít například jako prostory pro nějakou expozici nebo pro relaxaci (jako na skici).  Pergola by tam mohla vytvořit pěkné stíny.

Minulou středu jsme měli velkou procházku s ateliérem. I přesto, že v Praze žiji už rok, toto město mi otevřelo novou stránku.  Poprvé jsem se podívala na prostředí kolem sebe „profesionálnějším“ způsobem a zaměřila jsem se nejen na vlastní subjektivní vnímání krásy, ale také na zprávy mých spolužáků a komentáře našich vyučujících ohledně té či oné budovy.   Navíc se mi podařilo podívat se na mnohá známá místa  promyšleněji. Teď, když jdu kolem, je budu vnímat novým způsobem.  Takovým místem byla například budova nové scény Národního divadla , u které skoro každé ráno stojím na zastávce a čekám na svou tramvaj. Asi jedno z nejpamátnějších míst pro mě byl Veletržní palác .  Byal jsem tam na stálé expozici na jaře, ale tentokrát jsme směli jít tam, kam obyčejní návštěvníci nechodí.  Historie této budovy mě opravdu zaujala. Jsem si jistá, že tam zavítám více než jednou, pokud bydlím v Praze. Nejkontroverznější se stala technická budova UMPRUM .  Zdálo se, že neustále testuje můj strach z