Navíc se mi podařilo podívat se na mnohá známá místa promyšleněji. Teď, když jdu kolem, je budu vnímat novým způsobem. Takovým místem byla například budova nové scény Národního divadla, u které skoro každé ráno stojím na zastávce a čekám na svou tramvaj.
Asi jedno z nejpamátnějších míst pro mě byl Veletržní palác. Byal jsem tam na stálé expozici na jaře, ale tentokrát jsme směli jít tam, kam obyčejní návštěvníci nechodí. Historie této budovy mě opravdu zaujala. Jsem si jistá, že tam zavítám více než jednou, pokud bydlím v Praze.
Nejkontroverznější se stala technická budova UMPRUM. Zdálo se, že neustále testuje můj strach z výšky :)
Dělali jsme taky malé skici a hodně fotili. Porozuměla jsem, že musím trénovat rychlé skicování, protože během procházky pořád pro mě bylo málo času.
V polovině cesty jsem samozřejmě začala pociťovat únavu. Čeština byla kvůli tomu ještě obtížnější vnímat, ale naštěstí vedle mě vždy byli spolužáci, kteří vysvětlovali mi to, čemu jsem nerozuměla.
Když jsem se vrátila domů, krokoměr na telefonu mi ukazoval údaj - 25 000 kroků!!!
Komentáře
Okomentovat